PISEN PODZIMNI Sam sklon a ston, svych viol ton podzim roni, a dusi mou rve touhou mdlou, monotonni. Sklanim se niz a blednu, kdyz chvile zazni. Vzpomenuv dnu, propadlych snu, placu v bazni. A odchazim ve vichru zim, ktery svistem zene mne z chvil, jako bych byl suchym listem. Translated by Vladimir Holan PODZIMNI  PISEN O podzime, tak dlouze tve housle lkaji, mou dusi tou hrou unylou utyraji. Dychaje tiz, zesinam, kdyz orloj slysim, vse je to tam, ten zal, co mam, neutisim. I odchazim povetrim zlym, jehoz svistem jsem hnan sem tam jak byl bych sam suchym listem. Translated by Frantisek Hrubin